Kolikrát jsi byl loni u vody? Desetkrát? Stokrát? Ať už je tvá odpověď jakákoli, vsadím se, že stejně ti to je pořád málo a přál by sis tam trávit mnohem více času. Mnohým kaprařům by nestačil ani všechen jejich čas. Bohužel! Bohudík! Záleží jen na úhlu pohledu...
Pravdou je, že každý extrém je špatný. Opravdu by byl někdo schopný strávit doslova celý svůj život pouze u vody? Myslím si, že s největší pravděpodobností by ho to určitě přestalo po nějaké době bavit. Možná kdyby měnil revíry, parťáky a vybavení, tak by to dokázal oddálit, ale určité „přesycení“ by jistě dříve či později nastalo. Podle mého po delší době minimálně na několik dní je každý rád opět v teple domova. Navíc, co by na to řekla rodina, přátelé? Ano, je pravdou, že člověk by se neměl ohlížet na okolí a jít si za svým, ale opravdu by byl někdo tak sobecký, aby úplně zatratil své nejbližší?
Člověk by se měl pro dosažení svého osobního štěstí věnovat tomu, co ho baví a naplňuje, jak jen maximálně dokáže, ale ne vždy to je možné. Neměl by zapomínat na nenahraditelné lidi kolem sebe, ať už jsou to rodiče, partner nebo děti, ale také nejbližší přátelé. Asi největším problémem a tíhou v nitru každého z nás je se zajistit. Jak sebe, tak také již zmíněné nejbližší. Každý musí platit nájem nebo splácet hypotéku, jídlo také není zadarmo a naše ratolesti nejsou zrovna levnou záležitostí. Drtivá většina rybářů musí denně docházet do zaměstnání, které ho nebaví, a trávit zde značnou část svého života. Jistou alternativou je podnikání, které ale také, minimálně v začátcích, stojí času ještě mnohem více, než každodenní zaměstnání. Naprostou svobodu si člověk zajistí pouze pasivními příjmy, ale o tom tento článek rozhodně není. Průměrný Čech ročně stráví v zaměstnání 1936 hodin. Je tohle normální? Skoro 2 000 hodin ročně svého drahocenného času dávat někomu cizímu na plnění jeho snů? Ale co naše sny a potřeby? Čas, kdy bychom mohli být raději s tolik zanedbávanou rodinou, přáteli nebo tam, kam nás to táhne nejvíce, u vody.
I když člověk vyrazí na několik hodin k vodě, v podstatě si moc neodpočine. Stále má hlavu plnou starostí a neustále sleduje hodiny, protože odchod se neúprosně blíží. Když nám časové možnosti dovolí vypravit se na ryby na delší dobu, je to naprosto o něčem jiném. Zapomínáme na čas i datum a věnujeme se naplno pouze tomu, co nás naplňuje vášní a štěstím - lovu velkých kaprů. Bohužel po určité době i delší čas vymezený pro pobyt u vody uteče a my jsme doslova „nuceni“ vrátit se zpět do reality všedního života. Člověk si alespoň trochu odpočine, ale také zde nastává další zásadní problém.
Ruku na srdce, kolik z vás má ve svém okolí alespoň nějakou „panenskou“ vodu? V dnešní době najít revír nedotčený, nebo alespoň z naprosté většiny lidskou rukou nepoznamenaný, je téměř nemožné. Setkáváme se s tím všude kolem nás. Regulované řeky, umělé břehy, betonová mola. Člověk si chce alespoň trochu odpočinout od toho každodenního shonu, ale když už si najde čas, tak zůstává velkým oříškem, aby nalezl alespoň kousek zdravé přírody. Chytat někomu doslova pod okny nebo být stále rušen projížděním vlaků či aut přímo za zády není úplně ideální, bohužel někdy s tím nejsme schopni nic nadělat a jsme odkázáni lovit i na těchto vodách v přímé blízkosti civilizace. S tím souvisí také nepořádek u vody.
Najít úplně neporušené místo je téměř nemožné, ale když už lovíme na místě, kde byl někdo před námi, měli bychom to poznat co nejméně a také bychom měli myslet na to, že zde bude s největší pravděpodobností i někdo po nás, tak bych vás chtěl tímto požádat, když už jste schopni si to s sebou přinést, tak abyste si své PET láhve, konzervy od kukuřice, lahváče, vajgly a další nepořádek také odnesli alespoň k nejbližšímu kontejneru. Je to vaše vizitka nejen pro kapraře, kteří zde budou po vás, ale také a hlavně pro přírodu, díky které tam vůbec můžeme být.
Závěrem bych chtěl říci, aby se nikdo z vás nevzdával svých snů a tvrdě si šel za svým, ať už to bude jakkoli těžké, cesta se dá najít vždy. Někdo nemá štěstí na toho pravého parťáka, jiný zase sní o dokonalé výbavě, dalšímu zase chybí něco z toho, o čem jsem již psal výše. Nikdo to nemá lehké, ale ať už ti schází peníze, čas nebo nalezení krásného kousku přírody, vždy je hlavní to, aby tě to bavilo a naplňovalo, i když prozatím jen v rámci tvých možností. Peníze, čas a svoboda, tři nejdůležitější faktory ovlivňující naprosto každého člověka na tomto světě, ať už se věnuje čemukoli. Co schází tobě?
Text a fota: Miro Tomala ml. Carp X team
https://www.facebook.com/carpxteam/
Zdroj: chytej.cz